Sametová revoluce: Co se stalo a jak jsou otevřené obchody?

17. listopad je významný český státní svátek, kterému se říká Den boje za svobodu a demokracii (jinak také sametová revoluce). Jaké události si jím připomínáme nebo jak jsou otevřené obchody, se dozvíte níže.

Co si připomínáme – Otevírací doba obchodů
Sametová revoluce stručně – Časová osa – Sametová revoluce: referát

Foto: Profimedia

17. listopad: Den boje za svobodu a demokracii

Den boje za svobodu a demokracii je státní svátek, který se slaví každoročně 17. listopadu v České i Slovenské republice. Připomínáme si tak demonstraci z roku 1989, kdy vyšly do ulic tisíce lidí, aby tak vyjádřili svůj nesouhlas s komunistickým režimem a uctili památku 50. výročí zavraždění studentů a uzavření českých vysokých škol nacisty (17. listopad 1939).

Den boje za svobodu a demokracii: obchody

17. listopad je sice státní svátek, nicméně se na něj zákon o prodejní době nevztahuje. Supermarkety i další obchody (včetně těch s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních) bývají otevřené. Doporučujeme vám však si dopředu zjistit, zda se otevírací doba během tohoto svátku oproti té běžné nemění.

Sametová revoluce: stručně

Název je odvozený od povahy revoluce, která proběhla téměř bez násilí a nikdo během ní nepřišel o život. Sametová revoluce je období od 17. listopadu 1989 do 29. prosince 1989, kdy Československo procházelo politickými změnami:

• došlo k pádu komunismu,
• vzniklo nové politické zřízení – pluralitní demokracie,
• z plánované ekonomiky se přešlo na tržní.

Sametová revoluce v bodech – časová osa

Jak to ale celé začalo a co období sametové revoluce předcházelo? To se dozvíte na následujících řádcích.

• Československo patřilo po druhé světové válce do států východního bloku (státy pod nadvládou Sovětského svazu), které charakterizovalo centrálně plánované hospodářství (o výrobě rozhodovala vláda, ne trh) a politické procesy proti odpůrcům režimu.
• Předzvěstí sametové revoluce bylo tzv. pražské jaro – období 60. let 20. století, kdy došlo na krátkou dobu k příklonu společnosti k západní Evropě. To se však změnilo příjezdem vojsk Varšavské dohody v srpnu roku 1968, která měla za úkol změnám zamezit.
• Tvrdý komunistický režim se v 70. letech do ČSR vrátil (tzv. normalizační období). Z komunistické strany i z veřejného života bylo vyloučeno mnoho lidí.
• K opětovnému uvolňování došlo v 80. letech. Přes aktivnější vystupování opozice a kritiků režimu nikdo jeho blížící se pád nečekal. Ani tehdejší znalci východní Evropy nevěděli, že v politických kruzích probíhá skrytý boj o moc.
• Před osudným 17. listopadem 1989 proběhlo na území Československa řada protivládních demonstrací, které pak v tento slavný den vyvrcholily.

17. listopad: sametová revoluce – přípravy, začátek a průběh

17. listopadu 1989 naplánovala nezávislá studentská organizace STUHA vzpomínkovou akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty a uctění památky studenta Jana Opletala, který podlehl v nemocnici zranění během protinacistické demonstrace ze dne 28. října 1939.

Pietní akci vrchní představitelé komunistické strany i členové národního výboru schválili, protože se na přípravách nepodílel nikdo z disidentské organizace. Účastnili se jí však dnešní známí politici (např. Marek Benda nebo Jiří Dienstbier – děti tehdejších disidentů). Přes povolení k uspořádání akce však byly povolány bezpečnostní složky, které během ní měly dohlédnout na klid a pořádek. Neměly však zasahovat proti zúčastněným silou.

Vzpomínková akce začala v odpoledních hodinách na pražském Albertově. Účastníci zazpívali studentskou hymnu Gaudeamus igitur a poté se vydali na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Tím pietní akce oficiálně skončila. Nicméně někteří demonstranti se následně vydali do centra města, aby vyjádřili nesouhlas s komunistickým režimem. Podle odhadů se jednalo přibližně o 10 000 lidí (na oficiální vzpomínkové akci jich bylo ještě více).

Policie jim proto zablokovala cestu a požadovala jejich rozchod domů. Kdo neuposlechl, dostal obuškem. Tak bezpečnostní složky násilně demonstraci rozpustily i přesto, že nikdo z demonstrantů agresivní nebyl. Podle nezávislé lékařské komise bylo údajně během policejního zásahu zraněno 568 lidí. Situaci ještě umocnila fáma o ubití studenta Martina Šmída.

Demonstrace v Československu

To mělo za následek organizování demonstrací na různých místech tehdejší ČSSR (největší probíhaly na Václavském náměstí), stávek (např. vysokých škol), požadování vyšetření zásahu a odpovědných osob i případné jejich potrestání. K odpůrcům režimu (což byli především studenti a herci) se přidali také mnozí členové komunistické strany. Protestující založili Občanské fórum, které zastupovalo jejich zájmy:

• vyjádření nespokojenosti s vládnoucími strukturami,
• požadování odstoupení zkorumpovaných politiků,
• propuštění politických vězňů,
• podpora generální stávky.

Vrcholem a zlomovým okamžikem sametové revoluce bylo vypískání komunistického poslance Miroslava Štěpánka dělníky z ČKD Lokomotiva – Sokolovo během setkání s ním. Později se několik tisíc z nich zúčastnilo demonstrace na Václavském náměstí. Dělníci představovali symbol komunismu, komunisté tak od této chvíle ztratili podporu těch nejdůležitějších občanů.

Demonstrace poté jen sílily (účastnily se jich statisíce lidí). Následovala rezignace vedení komunistické strany, udělení amnestie politickým vězňům (odpůrcům režimu), proběhla generální stávka většiny podniků, továren a institucí.

Uvolňování komunistického režimu a nová vláda

Začátkem prosince 1989 byla vyhlášena nová vláda. Nicméně ta stále obsahovala především členy komunistické strany, a proto nebyla veřejností přijata. Ta na protest organizovala další demonstrace. Tehdejší prezident Gustav Husák proto nakonec jmenoval první vládu bez převahy komunistů a sám poté odstoupil.

Postupně docházelo k uvolňování režimu v zemi (odstranění železné opony, zrušení pohotovosti armády atd.). 29. prosince 1989 se stal prezidentem Václav Havel. Tím skončily studentské stávky. V následujícím roce pokračovala demokratizace společnosti.

#️⃣ Kdy byla sametová revoluce?

Sametová revoluce trvala od 17. do 29. prosince 1989. Začala vzpomínkovou akcí k 50. výročí uzavření českých vysokých škol a uctění památky studenta Jana Opletala.

#️⃣ Proč se říká sametová revoluce?

Výraz sametová revoluce vznikl kvůli jejímu pokojnému průběhu. Ze strany demonstrantů nedošlo k žádné agresivitě.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: