Co je to holokaust a co byste o něm měli vědět

27. leden je Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu. Téhož dne v roce 1945 došlo k osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi (Auschwitz-Birkenau) Rudou armádou. Co vlastně holokaust znamená? Proč by se utrpení obětí nacistického režimu mělo připomínat?

Význam – Holocaust CZ – Historie
Mezinárodní den památky
Knihy – Dokumenty – Filmy
Sir Nicholas Winton – Holokaust v Polsku
Němci a holocaust – Židovský památník v Berlíně

Foto: Pixabay

Holocaust význam: Co je holokaust?

Ve skutečnosti neexistuje pouze jedna všeobecně závazná definice pojmu holocaust. Slovo holocaust pochází ze starořečtiny: ὁλόκαυστος – holókaustos, kde hólos je v překladu úplný, celý a kaustós spálený (zápalná oběť ve Starém zákoně nebo zničení ohněm). Původně znamenal hromadné oběti při náboženských obřadech (zvíře bylo spálené úplně).

Časem prošlo slovo změnou a ve středověku označoval v latinských textech termín holocaustum nejen druh oběti, ale také přeneseně křesťanské mučednictví.

Teprve později se holocaust používal v souvislostí s masakrem a vyhlazováním Židů, které začalo 30. ledna 1933 a skončilo 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa. Termínem holocaust se v současné době rozumí nejen genocida Židů provedená nacisty, ale často také všechny masové vraždy či zločiny spáchané nacisty.

Holocaust CZ

V českém jazyce je možné se setkat slovem holokaust i s původním anglickým pojmem holocaust. Podle Ústavu pro jazyk český AV ČR jsou obě varianty rovnocenné.

V českém prostředí se slovo holocaust začal oficiálně používat až po roce 1989, do té doby se hovořilo o konečném řešení židovské otázky. Do češtiny byl přejatý z němčiny a angličtiny.

V Izraeli se mezi židovskou komunitou používá výraz šoa (שואה) jako katastrofa. V západním Německu se termín začal používat na přelomu 70. a 80. let minulého století.

Historie holocaustu, příčiny holocaustu

Holocaust je zapotřebí chápat v kontextu s německým termínem Endlösung neboli snahou o konečné řešení židovské otázky v Evropě, což představovalo fyzickou likvidaci Židů z rasových i náboženských důvodů. Na základě norimberských zákonů se jednalo i pronásledování, zbavení občanských práv a majetku Židů, jejich deportace a likvidace.

Z nacistického pohledu byli Židé považováni za méněcennou rasu, která byla ohrožením pro čistotu německé rasy. Za plného Žida byl považován ten, kdo pocházel alespoň ze tří židovských prarodičů, rasové diskriminaci však neunikl ani míšenec, člen židovské obce, člověk v manželství se Židem apod.

K pozdější likvidaci židovských občanů na území Čech a Moravy sloužil také úřad Zentralstelle für Jüdische Auswanderung v Praze, který měl zodpovědnost za židovsku problematiku v protektorátě.

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora začala závěrečná etapa konečného řešení židovské otázky a s ní i cesta do vyhlazovacích táborů.

Holocaust se však netýkal jen Židů, ale také Romů, Slovanů, sovětských válečných zajatců, homosexuálů, mentálně a fyzicky postižených osob a politických vězňů.

Mezinárodní den památky obětí holokaustu

Rozhodnutím izraelského parlamentu roku 1951 byl stanoven 27. Nisán, tedy první měsíc v roce podle židovského kalendáře jako Jom-ha-šoá (Den katastrofy) jako připomenutí pronásledování Židů. 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau).

Mezinárodní den památky obětí holocaustu byl vyhlášený na 42. plenárním zasedání VS OSN 1. listopadu 2005. Den připomíná utrpení přibližně 6 milionů Židů, 220 000 Romů, 15 000 homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v průběhu 2. světové války.

Česká republika vyhlásila 27. leden významným dnem poprvé v roce 2000 a od roku 2004 byl den ustanoven zákonem jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Holocaust v literatuře – knihy

Pokud se zajímáte o problematiku holokaustu trochu víc, pak by se vám mohla líbit publikace předního českého historika Františka Emmerta nazvaná Holocaust. Kniha popisuje události spojené s holocaustem, předchozím pronásledováním Židů v období nacismu a za druhé světové války.

Další zajímavou knihou je Modernita a holocaust od známého sociologa Zygmunta Baumana, která je přelomovým dílem autora. Kniha v roce 1990 navíc získala Cenu města Amalfi za nejlepší evropské sociologické dílo roku.

Téma holocaustu se v české literatuře objevuje v mnoha podobách. Knihy, které podávají svědectví a dokumentují holocaust, jsou například:

• Továrna na smrt od Oty Krause a Ericha Schóna
• Tři léta v Terezíně od Anny Auředníčkové
• Plyn, plyn…, pak oheň od Františka Roberta Krause
• V německém zajetí od Jiřího Beneše
• Záznamy z Buchenwaldu od Lva Sychravy

Fiktivní příběhy zaznamenávají následující knihy:

• Povídky o krutém umírání od Jaroslava Drábka
• Touha, chléb můj od Zdeňka Pluhaře
• Země bez Boha od Oty B. Krause
• Krabice živých od Norberta Frýda
• Démanty noci od Arnošta Lustiga
• Romeo, Julie a tma od Jana Otčenáška
• Žalozpěv za 77 298 obětí od Jiřího Weila
• Terezínské Rekviem od Josefa Bora
• Sedmiramenný svíce od Josefa Škvoreckého
• Smrt krásných srnci od Oty Pavla
• Pan Theodor Mundstock od Ladislava Fukse

Holocaust dokument

Dokumentární film Peklo na zemi režiséra Vojtěcha Jasného podává svědectví českých Židů, kteří přežili holocaust. Film vznikl v rámci projektu nadace Stevena Spielberga.

Dokumentární cyklus Hitler a holocaust (Hitlerův holocaust) byl natočený Guidem Knoppem pro německou televizi ZDF a je vzpomínkou i varováním.

Italský dokumentární film Holocaust – Odhalené koncentrační tábory vznikl na základě snímků, které byly pořízené při osvobozování koncentračních a vyhlazovacích táborů (Ravensbrück, Mauthausen, Bergen – Belsen, Dachau, Buchenwald, Osvětim, Treblinka, Sachsenhausen aj.).

Součástí dokumentárního cyklu televizní stanice BBC Osvětim: nacisté a konečné řešení jsou rozhovory s přeživšími a hrané rekonstrukce některých událostí dle dochovaných archivních materiálů.

Netflix nabízí řadu dokumentů, jako jsou například Poslední týdny vyprávějící příběh pěti maďarských Židů za holokaustu a Hitlerovy nadvlády. Dokument byl dokonce oceněný Oscarem. Polský dokument Dachau zachycuje brutální historii prvního nacistického koncentračního tábora.

Holocaust – filmy

Téma holokaustu se objevuje v několika českých i zahraničních celovečerních filmech:

Holocaust: Nicolas Winton, počet dětí

Sir Nicholas Winton, který se 19. května 1909 narodil v Londýně do rodiny německých emigrantů, zachránil téměř 700 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa.

Winton organizoval transporty převážející děti z Československa do Velké Británie. O své záchranné misi příliš nemluvil a nebýt jeho manželky, která našla na půdě kufr s dokumenty, tak by jeho příběh nikdo neznal.

Vyznamenání dostal od Václava Havla a Václava Klause, i od dalších státníků. Zemřel 1. července 2015.

Holokaust v Polsku: Cyklon B, Osvětim (Auschwitz, Birkenau)

Osvětim (Auschwitz) představuje symbol utrpení povstávající z plánů Třetí říše, která zapříčinila smrt milionů nevinných lidí. Jednalo se o největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor založený na Himmlerův rozkaz z 27. dubna 1940 poblíž polského městečka Oświęcim. Nad hlavní bránou byl umístěn nápis „Arbeit macht frei!“.

O rok později byl vedle kmenového tábora postavený druhý pod názvem Osvětim II – Birkenau a roku 1942 pak v blízkých Monovicích tábor Osvětim III (Buna Monovice). K Osvětimi náleželo 45 dalších táborů, kde vězňové nuceně otročili pro německé firmy.

V roce 1941 bylo na příkaz Himmlera vybudováno v Osvětimi centrum masového vraždění Židů s plynovými komorami – „sprchy“, které měly oběti přesvědčit, že jde o desinfekční opatření, aby mohli být vpuštěni na práci v táboře.

V důsledku použití smrtícího plynu Cyklon B, přípravku na hubení hmyzu mohlo být v plynových komorách každý den zavražděno okolo šestí tisíc lidí. Podle některých zdrojů v Osvětimi zavražděno 1,2 až 1,6 milionu lidí.

V Polsku roku 1947 byl velitel Osvětimi Rudolf Höß odsouzen k smrti a popraven, ve stejném roce se v Krakově uskutečnil proces proti 40 dalším pachatelům. V letech 1963–1966 bylo ve Frankfurtu nad Mohanem odsouzeno dalších 22 Němců za zločiny spáchané v Osvětimi.

Němci a holocaust

Faktem je, že řada válečných zločinců nikdy nestanula před soudem, protože někteří spáchali sebevraždu, jiní zemřeli ve válce nebo uprchli do zahraničí. Před soud se v rámci Norimberského procesu 1. října 1946 dostalo 12 z 22 čelních představitelů nacistického Německa.

Popraveno bylo nakonec pouze 10 z 12 odsouzených, jelikož Hermann Göring den před popravou spáchal sebevraždu a Martin Bormann byl odsouzený v nepřítomnosti.

Berlin holocaust memorial – Holocaust památník Berlín

Židovský památník v Berlíně nebo také Památník holocaustu (Holocaust-Mahnmal, Denkmal für die ermordeten Juden Europas) se nachází v centru hlavního města nedaleko Pařížského náměstí nebo Brandenburské brány. Památník byl odhalen 10. května 2005.

Pietní místo však vyvolává rozporuplné reakce, protože holokaust se netýkal pouze židovského obyvatelstva, ale také např. Romů, některých Slovanů, homosexuálů nebo postižených.

Za podobou památníku stojí architekt Peter Eisenman, jehož záměrem bylo vytvořit bludiště ze 2 710 tmavě šedivých betonových kvádrů.

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: