Toulky Knihou XIX. – O HORORU, ZMÁČENÝCH KOTNÍCÍCH A NÁSLEDOVÁNÍ (Gen 22 a Mt 8,18-22)

Trabant 3. 2. 2015

PRVNÍ KNIHA MOJŽÍŠOVA (GENESIS): KAPITOLA 22 (STARÝ ZÁKON)

Přečtěte si, prosím, nejprve sami, uvedenou pasáž.

Pokud nemáte Bibli v knihovně, můžete použít on-line text na http://www.biblenet.cz/

Od dění předchozí kapitoly uplynulo několik klidných, zřejmě šťastných let v životě Abrahamovy rodiny. Muž, který na Boží zavolání opustil své rodiště a svůj domov, muž, se kterým Bůh uzavřel smlouvu, muž, kterému se ve stáří dostalo vytouženého potomka, Abraham, opět po letech slyší Boží hlas, protože, jak čteme, Bůh jej chce vyzkoušet: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého tolik miluješ, odejdi do země Mórija a tam ho obětuj jako oběť zápalnou na jedné hoře, o níž ti povím“. Je to jako blesk z čistého nebe, jako úder palicí.

Abraham, který zbaběle zapřel své manželství se Sárou před faraónem i abímelekem, Abraham, který před lety vyčítal Bohu, že mu dává nesplnitelné sliby, Abraham, který kdysi bral Boží věci nešťastně do vlastních rukou, k našemu překvapení neprotestuje, neodmítá, nezpochybňuje. Vstává, připravuje dříví, bere Izáka a vypravuje se na cestu. Až třetího dne přicházejí na místo. Dlouhé hodiny má Abraham na přemýšlení, dlouhé hodiny nese sám své nesnesitelné břemeno. Neprotestuje, neodmítá, nezpochybňuje, alespoň ne nahlas. Přichází na úpatí hory, naloží na Izáka dříví, vyjdou nahoru, tam Abraham Izáka spoutá, položí na hranici a chystá se jej obětovat. Scéna jako z nejhoršího hororu. V poslední chvíli Bůh zasahuje, zachraňuje Izáka a Abraham na připravené hranici obětuje divokého berana.

Jak naložit s takovým příběhem? Jak číst text, který se zdá být v naprostém rozporu se vším, co bylo dosud řečeno?

Předně: Bůh netouží po lidských obětech a Abraham není náboženský fanatik. Ani v tomto příběhu. Události dnešní kapitoly jdou sice naprosto bez varování až na dřeň biblické zvěsti, nevymykají se ovšem z předem naznačené základní situace. Důvěra vůči Bohu je tím, oč v Bibli od počátku až do konce běží. Je demonstrována v nejrůznějších situacích, příbězích, činech, je tu a tam předmětem silných čtenářských zážitků. Důvěra vůči Bohu není cetka z pouti, není laciná, buď je – a pak jde až na dřeň našich životů a proniká kosti – nebo není, a pak se můžeme stokrát tvářit, že důvěřujeme a přesto si budeme stokrát lhát do kapsy. Abrahamovská důvěra vůči Bohu není náboženský fanatismus. Mezi oceánem laciné nábožnosti a mořem fanatismu vede úzká stezka skutečné důvěry. Vlny z jedné i druhé strany se přes ni převalují a ten, kdo po ní jde, má tou či onou vodou zmáčené kotníky. Důvěra vůči Bohu je celoživotní záležitostí, celý život v ní rosteme, učíme se, děláme chyby a znovu je opakujeme. Mezi Abramem vycházejícím z Cháran a Abrahamem rozhodnutém obětovat syna leží desítky let poznávání Boží moci a vlastní slabosti. Abraham v důvěře Bohu dospěl a kvůli nám, k našemu poučení, byl přiveden před strašlivou zkoušku, která přes všechnu hrůzu byla v pečlivé Boží režii.

Tři dny trvala Abrahamova bolest, tři dny trvala jeho sžíravá nejistota, zda se nezmýlil v Bohu, kterému se rozhodl důvěřovat. Díky třem dnům strašlivé Abrahamovy zkoušky mohou již po celá staletí stovky miliónů čtenářů vědět, že na své vlastní a konkrétní hoře v zemi Mórija nestojí sami a nejsou tam zbytečně. Tři dny Abrahamovy strašlivé zkoušky vyčnívají viditelně z biblického textu jako maják všem, které zasáhl blesk z čistého nebe, úder palicí, všem, kdo byli životem postaveni před situaci, kterou nemohou zvládnout jinak, než důvěryplným zavřením očí a vykročením do prázdna.

Důvěra vůči Bohu je klíčovou otázkou nejen Bible, ale i lidského života. Jen se skutečnou důvěrou vůči Bohu můžeme projít po úzké stezce mezi oceánem laciné nábožnosti a mořem fanatismu, byť se zmáčenými kotníky, ze země iluzí do země reality.

EVANGELIUM PODLE MATOUŠE, KAPITOLA 8, verše 18 - 22 (NOVÝ ZÁKON)

Přečtěte si, prosím, nejprve sami, uvedenou pasáž.

Novozákonní texty obvykle nemají souvislost se starozákonním textem příslušného dílu Toulek.

Otevíráme prostě vždy po jednom textu ze Starého a Nového zákona, jak jdou za sebou.

Pokud nemáte Bibli v knihovně, můžete použít on-line text na http://www.biblenet.cz/.

Vydat se cestou následování Ježíše je lákavé, vidíte-li jej před sebou jako uzdravujícího mesiáše, činícího zázraky. Není to však cesta vedoucí k bohatství, klidnému životu, bezpečí a jistotě stálého příjmu (i když cesta následování ne Ježíše, ale církve, k bohatství, klidu a bezpečí vést mohla a může).

Jak ale rozumět výzvě k následování, která vyzývá k nemeškání a nedovoluje ani pohřbít příbuzné? Přes dva tisíce let budou Kristovi následovníci žít z textů a příběhů zaznamenaných koncem prvního století na základě tří a půl let Ježíšova působení. Pro současníka mesiášského dění, které má vymezen čas jen pár desítek měsíců, je každý týden zdržení kvůli pohřbu skutečně plýtvání časem. Kolik z nás by za jediný den, který by strávili tehdy v Ježíšově přítomnosti, bylo ochotno vyměnit celá desetiletí svého života?

Těším se na vás příště!

Váš Trabant

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑