Toulky Knihou VIII. – O BUDOVÁNÍ, DEVASTACI A NEČEKANÉ HRANICI (Gen 9-11 a Mt 5,1-12)

Trabant 16. 11. 2014

PRVNÍ KNIHA MOJŽÍŠOVA (GENESIS): KAPITOLA 9 až 11(STARÝ ZÁKON)

Přečtěte si, prosím, nejprve sami, kapitolu devátou, desátou a jedenáctou.

Pokud nemáte Bibli v knihovně, můžete použít on-line text na www.biblenet.cz/

Jde o poslední tři kapitoly První knihy Mojžíšovy, které předcházejí velkým příběhům Abrahamovy rodiny. Představují most mezi Noem a Abrahamem, svorník, jehož účelem je překlenout čas od postavy k postavě. V první části deváté kapitoly slyší Noe nové vyslání k naplnění země, podobné tomu, které bylo sděleno Adamovi a Evě. Člověk slyší povolání k novému začátku poté, co starý svět zmizel ve vodách potopy. Lidstvo stojí v nové realitě – má za sebou kainovskou zkušenost, není stejné, jako když opouštěl ráj Adam s Evou. Proto zde čteme výstrahu před proléváním lidské krve. Bůh před nás staví meze – lidský život je nedotknutelný. Pouze Bůh má právo na náš život. Tento oddíl je často používán jako argument pro lidské právo trestat nejvážnější provinění ztrátou hrdla. Skutečně – jako by zde platilo: Člověk je stvořen k Božímu obrazu, proto může v zastoupení rozhodnout o vině a trestu. Nepřehánějme to ovšem; vina není nikdy absolutní, vyrůstá často z osobnostních, rodinných, sociálních a kulturních kořenů – jak bychom tedy mohli vynést absolutní trest? Mít právo a neuplatnit je v plném rozsahu sluší člověkovu lidství i Božímu obrazu v nás daleko více, než tribunály chrlící rozsudky smrti. Ostatně hned následující pasáž o znamení Boží smlouvy s člověkem vypovídá mnoho o nezasloužené milosti, se kterou Bůh upouští od generálních trestů – proč tedy máme tendenci upírat tutéž milost jeden druhému?

Druhou část deváté kapitoly je obtížné pochopit. Co učinil Chám tak strašného, že musí čelit tak tvrdé odplatě? Stojíme na tomto temném místě ve víru spekulací, řádka staletí mezi námi a textem si opět vybírá svou daň v podobě neuchopitelnosti sdělení. Snad je to tehdejší konstrukt ke zpětnému vysvětlení původu tehdy existujících národnostních vztahů. Rozhodně jde o periferní záležitost (s ohledem na celek). Jen laciná teologie si myslí, že může vysvětlit vše – a stává se tak nefalšovanou ideologií. Teologie Toulek Knihou nechce být ani lacinou, ani ideologií.

Někteří vykladači zde chtěli nalézt obhajobu otrokářství a rasové segregace – to, myslím si, je zcela mimo mísu zdravého rozumu.

Radostný výčet desáté kapitoly hrdě říká – Boží příkaz se plnil, země byla naplněna. Po této desáté kapitole „budovatelské“ přichází kapitola jedenáctá „devastační“ – lidé opět chtějí být jako bohové. Naděláme cihel, postavíme věž s vrcholem v nebi. My, lidé 21. století, už naštěstí víme, že budovy a konstrukce lze sice stavět hodně vysoko, ale to „nebe“ je zřejmě úplně jinde, než ve vzdušném obalu Země. Hospodin tedy lidem „mate řeč“. Můžeme to sice chápat jako původ národních jazyků (chceme-li přistoupit na líbivá a jednoduchá vysvětlení). To podstatnější vidím v tom, že Bůh ve shodě se svým slibem neřeší situaci dalším restartem lidských dějin v podobě potopy, ale vstřícným vložením se do lidských věcí – ne proto, že by se bál lidského vzepětí, ale proto, aby lidstvo uchránil před lidstvem – aby je nenásilně přiměl opustit cestu, která by je k nevyhnutelnému restartu po čase přivedla. Ve 21. století o tom víme své, když jdeme po cestě genetických manipulací a zahráváním si s rozbitou hmotou.

V závěru 11. kapitoly přichází na svět Terach, jeho syn Abram, jeho žena Sáraj a synovec Lot. Vesměs postavy, které změní starozákonní svět – ale o tom příště.

EVANGELIUM PODLE MATOUŠE, KAPITOLA 5, verše 1 - 12

Přečtěte si, prosím, nejprve sami, kapitolu pátou od prvního do dvanáctého verše.

Novozákonní texty obvykle nemají souvislost se starozákonním textem příslušného dílu Toulek.

Otevíráme prostě vždy po jednom textu ze Starého a Nového zákona, jak jdou za sebou.

Pokud nemáte Bibli v knihovně, můžete použít on-line text na www.biblenet.cz/.

Velké zástupy, opuštěné v posledním díle Toulek Knihou, přicházejí k vyvýšenině, na níž se Ježíš posadí a vyučuje. Skandálním způsobem. Zcela pominul zaslíbit blahoslavenství (tedy jakýsi „dobrý konec“) lidem s rodokmenem, lidem s rozsáhlým náboženským poznáním, lidem ostentativně zbožným, lidem zaslouženě dobře situovaným, lidem prozíravým. Ono „blaze vám“ zní nad pokornými, tichými, plačícími, milosrdnými, pronásledovanými, vyhlížejícími právo a těmi, komu (jak později vyzýval Erich Fromm) jde více o to „být“ než „mít“. Hned na začátku svého působení tak Ježíš vyhlašuje svůj manifest (jehož je dnešní text jen úvodem). Dává jasně najevo, že přišel „pročistit mlat“, řečeno s Janem Křtitelem. Vede hranici mezi vírou a náboženstvím, mezi „být“ a „mít“, mezi realitou a iluzí. Od prvního století našeho letopočtu až do dnů nás, čtenářů 21. století, je tato zřetelně nastavená hranice vždy připravena relativizovat naše představy a přetavit iluzu v realitu, ač se konvence a rozum vzpírají. Svítí na nás stejné slunce a prší stejná voda, jaké svítilo a jaká pršela na lidi tehdy. Kulisy světa kolem nás se radikálně změnily, místo beraních a volských rohů používáme mobily, místo kožených sandálů GoreTex, místo papyru IBM a místo oslů BMW. Uvnitř, ve svém nitru, jsme stále stejní jako tehdy na úsvitu moderních dějin. Všichni. Ty i já, had i Bůh.

Těším se na vás příště!

Váš Trabant

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑