Smrtelné hříchy nikoliv podle bible

Jirka 24. 5. 2015

Nedávno jsem si půjčil z knihovny docela útlou knížku. Jejím autorem byl Konrad Lorenz a mě zaujal už její název – Osm smrtelných hříchů civilizace.
Konrad Zacharias Lorenz byl slavný zoolog (1903-1989), který se zabýval studiem chování zvířat a v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Ve svých dílech často uvažoval o místě člověka v přírodě, o projevech lidského chování, hledal smysl lásky, důvěry, ale i agrese a nenávisti v lidském světě.
Nemá smysl vypisovat obsah jednotlivých kapitol. Uvedu jen názvy oněch „smrtelných hříchů“:
Přelidnění země, ničení životního prostředí, závod člověka se sebou samým, ztráta schopnosti prožívat city, genetický úpadek, rozchod s tradicí, rostoucí poddajnost lidstva k doktrínám, zbrojení atomovými zbraněmi.
A ještě několik myšlenek.
Díváme-li se na úžasnou rozmanitost živé přírody, na určité rysy a vlastnosti organismů, jejich chování, tělesnou stavbu, vyvstává jeden typ otázky: „K čemu?“ A nalézáme odpověď, že se tyto vlastnosti vyvinuly pro jediný cíl, a to udržení druhu. Pochybnosti však nás přepadnou, když vztáhneme tuto otázku na jisté vzorce chování civilizovaných lidí. K čemu slouží lidstvu honba volné soutěže stupňovaná k šílenství, k čemu strašné zbrojení, k čemu rostoucí změkčilost lidí?
Odcizení člověka živé přírodě nese díl viny i na jeho estetickém a etickém úpadku. Kde by se v dospívajícím člověku vzala úcta k čemukoliv, když všechno, co kolem sebe vidí, je lidský výrobek, a to levný a ošklivý výrobek. I pohled na na hvězdnou oblohu zastiňují lidem ve městech mrakodrapy a znečištěná atmosféra. Pak není možno se divit, že postup civilizace jde ruku v ruce s politováníhodným znetvořováním měst a venkova.
Žádný biologický faktor dosud nepůsobil tak, jako soutěžení mezi člověkem a člověkem. Toto soutěžení pracuje přímo proti všem tvořivým silám přírody. Nemilosrdnou ďábelskou pěstí komerčních úvah přehlížejících jiné hodnoty jsou ničeny ty hodnoty, které vytvořila příroda.
Už v dávných dobách rozeznali mudrci správně, že není člověku k užitku, je-li jeho usilování o slast a vyhýbání se strastem příliš úspěšné. Rostoucí neochota snášet strasti má za následek, že lidé ztrácejí schopnost vkládat nepříjemnou práci do díla, které slibuje slast až někdy v budoucnosti. Proto se setkáváme s netrpělivým požadavkem okamžitého uspokojení přání. Naneštěstí je tato touha všemi podporována výrobci, obchodem, jsme zotročováni „výhodným“ systémem nákupu na splátky.
Zahazování sotva použitého zboží, jen aby bylo možno koupit nové, lavinovitý vzrůst výroby a spotřeby, to je prokazatelně stupidní a prokazatelně špatné v etickém smyslu. Řemeslná práce je průmyslovou konkurencí likvidována, drobní zemědělci a podnikatelé neobstojí a my všichni jsme nuceni polykat potraviny a oblékat šaty, které nám velkovýroba předkládá jako nejlepší na světě. A co je nejhorší, ani nepozorujeme, že jsme manipulováni.

Tato slova byla napsána před více než čtyřiceti lety. Ale zdá se mi, že jsou stále aktuální.
A na závěr ještě jeden citát Konrada Lorenze:
Člověk je jediné zvíře, které je ochotno uvěřit každé volovině.

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑