NEVIDOMÍ, SLABOZRACÍ , SLEPCI 5. Předcházet oslepnutí

Marta Štablová 28. 10. 2014

NEVIDOMÍ, SLABOZRACÍ , SLEPCI

„ SVĚTLO ZŮSTÁVÁ SVĚTLEM, I KDYŽ HO NEVIDÍ“ L. N. Tolstoj





5. Předcházet oslepnutí



Doprovod poraněného po úraze oka, je nutný už z toho důvodu, že s jedním okem je špatná orientace, kterou mnohdy zhoršuje neznalost prostředí. Také po úraze oka nějakým předmětem může dojít i k záchvatu epilepsie – padoucnici. Záchvat přichází i u lidí, kteří tímto onemocněním nikdy netrpěli. Proto nikdy nezlehčujte žádné zranění, ani cizí těleso (smítko, písek, šponu) v oku. Zranění patří ošetřit na odborném oddělení.

Oči si musíme chránit! Každá zánětlivá změna nebo úraz, i záření ostrého a dlouho působícího slunce, při svařování bez ochranných brýlí, mohou mít nedozírné následky. Všechny tyto příčiny mohou v krajních případech způsobit i ztrátu vidění – oslepnutí.

Co myslíte, je horší narodit se nevidomý, nebo ztratit zrak později?

Na tuto otázku vám nikdo neodpoví stejně. Zrovna tak se nerozhodne člověk neslyšící. A teď si představte, že existují lidé hlucho slepí. Zkuste to na chvíli. Převažte si napevno oči šátkem a do uší si dejte „špunty.“ Zadejte si úkol, že se třeba najíte nebo něco napíšete. Jak to dopadne? Vy máte možnost si vše předem připravit. Když si zkusíte, jakoukoliv činnost zjistíte, že to není legrace. Nyní si představte, že tito lidé žijí mnohdy život v rodině, o kterou se starají. Ženy, a nejsou ani výjimkou muži, vaří, perou a vychovávají děti a ještě se starají o vodícího psa. Kde jsou ostatní věci a činnosti důležité ke každodennímu životu. Tito houževnatí človíčci dokážou věci, nad kterými zdravý člověk musí žasnout. Když mají štěstí a pochopení lidí, kteří jim dovedou nabídnout vše, co je životu třeba, pak dokážou nemožné. Většinou je pro ně specielní zařízení nejlepší. Pokud vada je jen jedna a nějaké zbytky zraku nebo sluchu dítě má, pak je možná naděje. Takto postižení od dětství jsou schopní se zařadit mezi zdravé děti. Pokud jim poskytnou moudří lidé vzdělání ve škole mezi zdravými dětmi je to celoživotní výhra.

Osobnosti, které Vám představím, musíte poznat aspoň touto informací

Vůbec není výjimkou, že vystudují střední školu a také studium na vysoké škole zvládají hravě. Právě takto postižené děti mají v sobě ohromnou sílu něco dokázat. Navíc jsou talentované. Mezi nimi je spousta hudebníku, ladičů pian, básníků, spisovatelů – amatérů, ke kterým se řadím ve své skromnosti i já. Psaní je ten nejlepší lék na cokoliv. Začala jsem s tímto, dnes už „koněm“ v šedesáti letech. Tím, co prožiji a napíši, se uvolním. Vypíši své pocity a stesky, radosti i strasti. Pokud možno s humorem. Život handicapovaného člověka je tak bohatý, a šťastný, jak si ho uděláme sami. V každém člověku je něco, čím je jedinečný a může vyniknout. I mezi mentálně postiženými lidmi je spousta těch, kteří dovedou ohromit. Dokonce mají vydané i své knihy. I u nás je několik nevidomých sochařů a malířů. Vytvářejí hmatem. Říká se tomu haptické umění. Jsou tací, kterým zůstaly nepatrné zbytky zraku a tvarují sochy z hlíny nebo vyřezávají ze dřeva. Dokonce jsou nevidomí, kteří se jen z podrobných popisů odváží o totéž. Kamarádi, kteří jsou nevidomí, si jejich díla ohmatají. Tím rozpoznávají to, co nikdy jejich oko nespatřilo.

Zrovna tak je to i s malbou a kresbou. Kdy se dají použít různé techniky. Jedna z nich je rytím pomoci hmatu a na rytinu se nanáší plasticky barvy. Nevidomý umělec si na obraze vyhmatá, co obraz představuje. Tuto techniku někdy dotváří podle představ nevidomého vidící malíř. Barvy na obrazech i sochách jsou naprosto nezávadné, nejsou jedovaté. Pro toho, kdo někdy viděl, stačí popsat, co vyryje do podložky, která je pak součástí obrazu. Dnes už existuje specielní „rozpoznávač“ barev. Dokud nebyl, tak se barvy poznávaly, podle uložení a paměti výtvarníka. Což i pro vidícího člověka by někdy bylo náročné. Také třeba pomocí pastelů dokreslí barevnou plochu. Takovým způsobem vytváří svá díla Mgr. Pavla Francová, která darovala obraz do aukce pro konto Bariéry v roce 2005. Pavla, která od 15 let je zcela nevidomá. Mimo jiné činnosti také maluje. Vystudovala Filozofickou fakultu UK. Magisterské studium absolvovala v USA. Překladatelská, tlumočnická činnost a vyučování jazyka anglického jí vyplňuje čas a nenechá zakrnět své mozkové buňky, snad ani na chvíli. Má spoustu jiných zájmů a povinností. Jen se musela vzdát ze zdravotních důvodů.

Marta Štablová

Foto 90

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑