Moje Vánoce

Jiřina 29. 12. 2014

Je to od Zdeny dobrý nápad – popsat, jak jsme prožívali Vánoce. Jenom jsem se nemohla rozhodnout, napíšu-li to do komentáře, nebo napíšu na dané téma nový článek. Nakonec jsem se rozhodla tak, jak vidíte. Myslím, že komentáře jsou moc zastrčené, takže je čtenáři někdy ani nezaregistrují.
A teď k věci. Nebudu popisovat přípravy na vánoce jako úklid a pečení, Snad jenom, že jsem napekla dvanáct druhů. V předvánočním shonu jsem nezapomněla na „kulturní vyžití“, s kamarádkami jsme byly 12. prosince v Praze, podívat se na Vánoční trh na Staroměstském náměstí. Taky jsme zašli na druhou stranu Vltavy, podívat se na Pražské Jezulátko. Tam to bylo jako balzám na duši. Turisté tam také byli ale v kostele jsou všichni tiší, všichni vzhlíželi k Jezulátku s velkou pokorou. V přilehlé věži kostela je výstava nádherně vyšívaných Jezulátkových oblečků včetně popisek, kdo který obleček daroval.
O Zlaté neděli jsme s mým mužem byli v kostele v sousední vesnici na předvánočním koncertě. Účinkovali tam žáci základní školy – některé z nich byly z naší vesnice, trubači z Lovosic – ti byli výborní. Dva trumpetisté, jeden hrál na pozoun a jeden na tubu, provedli převážně vánoční koledy. Na závěr vystoupil smíšený pěvecký sbor ze sousední vesnice. Jejich účinkování byl taky hlavní důvod, proč jsme na koncert šli. Ve sboru je několik mých známých a určitě by mně vyčítaly, že jsem se na ně nepřišla podívat. Koncertovaly už v několika vesnicích v okolí, tak jsem musela stihnout alespoň ten jejich poslední.
Těsně před Vánocemi, 23. prosince jsme se my, obyvatelé naší malé vesničky sešli na návsi, místní podnikatel přinesl velký hrnec svařáku, jeho dcery naplnily kelímky a rozdávaly příchozím, k tomu taky vánoční pečivo. O to ale většinou nikdo nestál, každý měl doma napečeno. Menší děti zazpívaly, každý jakou uměl písničku, bylo to neorganizované nikdo to s nimi nenacvičoval, ale o to to bylo bezprostřednější. Starší mládež – asi od 15 do 35 let potom zazpívali píseň Zvonky štěstí. Hoši (byli jenom tři), zpívali Karla Gotta, dívky a mladé ženy (těch bylo asi dvanáct) zpívaly slova Darinky. Pro uši hudebníka byl poslech písně v jejich podání asi utrpením, my všichni jsme to brali s humorem, vždyť to taky legrace měla být.
Toto předvánoční setkání obyvatel naší malé vesničky o padesáti číslech se konalo už podruhé. Stejně jako minulý rok, tak i letos to bylo moc příjemné. Byli tam snad všichni obyvatelé, až na několik, ty bych snad spočítala na prstech jedné ruky. Doufám, že se z toho stane časem tradice.
Konečně jsem se dostala k Štědrému dni. Letos jsme ho s Mílou strávili doma. Minulé roky jsme bývali na Štědrý den s rodinou mladšího syna. Zvali nás i letos, Míla ale chtěl být raději doma. Vnuk a vnučka jsou už velcí a už to není s nimi takové jako před léty. K večeři jsme měli tak jako každý rok od doby, kdy jsme se vzali, rybí polévku z kapří hlavy, bramborový salát a řízky z kapra. Po večeři jsme si rozdali dárky my dva a usedli k televizi. U televize jsme nestrávili celý večer, od devíti hodin byla v kostelíku v sousední vesnici půlnočka, na které jsme stejně jako každý rok nesměli chybět. Kostel byl plný, společně jsme se pomodlili, poděkovali za vše dobré a zazpívali jsme si vánoční koledy. Varhaník krásně zpívá, takže nás vedl, my ostatní jsme se přidali. Byla to překrásná tečka za tím vším shonem.
Zatěžkávací zkouška pro mne byl Boží hod Vánoční, celá rodina byla pozvána na oběd, takže jsem do rána vařila. Dělala jsem hovězí polévku s domácími nudlemi a knedlíčky, přírodní vepřovou kotletu, opečené brambory a oblohu. Jenomže, v rodině staršího syna vepřové nejedí, těm jsem jim upekla kuře. Tentokrát nás bylo u stolu jenom deset, dcera a zeť jeli na vánoční svátky za vnučkou do Severního Irska (vrátili se včera). Taky vnučka od staršího syna je v zahraničí, ta přijede až v lednu.
Po obědě se rozdávaly dárky, oni přivezli nám, my jsme nadělovali jim, všude bylo plno papírů, každý si nový dárek musel ihned vyzkoušet, prostě mumraj. Byla jsem ráda, že navečer odjeli – to byl klid.
Takže tak jsme prožili letošní Vánoce, už se těšíme na Silvestra a Nový rok.

Foto 90

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑