Epideme hrozí stále

Jiřina 14. 10. 2014

Váhala jsem, nemám-li svůj článek zařadit pod ZDRAVÍ. Potom jsem si uvědomila, že to je článek o velké obětavosti a odvaze jednoho člověka, který se snažil ulehčit jejich poslední chvíle.
Je to úryvek z kroniky obce Chožov (okresu Louny) o epidemii moru v roce 1714:

Poněvadž byla fara chožovská do r. 1717 spojena s oborskou a před tím s libčeveskou, měrunickou a třebívlickou, měl farář dva kaplany. O jednom z nich – o Petru Pavlu Bohatcovi zachovala se paměť šlechetné obětavosti a zmužilosti z r. 1713.
R. toho vypukl v Praze a jinde v Čechách hrozný mor. Vše prchalo z míst morem zamořených. Jakýsi mlyn. chasník z vršovického mlýna, který přišel z Prahy, navštívil svou tetu – krčmářku ve Veltěžích. Přinesl nákazu. Na sv. Lucii 13. 12. 1713 objevily se první tři případy moru, který potrval až do sv. andělů strážných 22. IX 1714. Z počátku pochováváno bylo v Oboře. Ale když potm lékařsky zjištěn byl mor, ves obklíčena vojskem a nikdo nesměl z obce. Museli si zříditi hřbitov a to se stalo na poli Krištofa Paila, nyní J. Vernera, poblíž cesty z vsi k slavětským mlýnkům. Chožovský kaplan P. P. Bohatec šel do Veltěž k obsluze nemocných a zůstal tam, až mor pominul. Bylo to za far. Jiř. Jos. Suttnera, který administroval faru oborskou až do r. 1724, kdy byla Obora vyfařena a dostala vlastního faráře.
Ve Veltěžích zemřelo 81 osob, tj. více než polovina lidí. Z těch bylo pochováno v Oboře 12, ve Veltěžích 52, od administr. fary slavětské P. Fabera ze 6 domů 17 osob.
Věrným druhem Bohatcovým v nebezpečí života byl učitel z Obory Ferd. Hlaváček.
Bohatcovi byla za to hrdinství přislíbena fara, ale nedostal nic. Hned v následujícím roce byl pominut při obsazování fary oborské. Roztrpčen rezignoval na místo kaplanské v Chožově, odešel do východních Čech a zemřel na faře ve Vel. Uhřínově u Žamberka r. 1752.
Na místě pohřbu stojí doposud křížek „morový“ vedle nízkého jilmu.
Tradicí uchovala se pověst, že Bohatec, když odcházel z Veltěž, svlékl své staré roucho u nějakého kříže a spálil je a na místě toho oblékl nové. Také prý kázával okolnímu lidu venku v přírodě na návrší, které slove ještě nyní „kázání“, při pěšině k Počedělicům u samého „Loužku“.
K rozšíření moru aj. nakažlivých nemocí nejspíše napomáhaly otevřené studny, kde nabírána voda znečistěnými nádobami, jako tomu bývalo i v Chožově. Za takových epidemíí, které skoro nikdy nemizely, obyvatelstvo bylo velmi hubeno, celé rodiny vymíraly.

********

My, naše generace jsme nezažili žádnou velkou epidemii. Žili jsme s vědomím, že nám už nic podobného, jako epidemie moru nebo cholery nehrozí. Dbáme přeci všichni na hygienu, děti nechávám očkovat, nikomu nepřišlo na mysl, že se ještě může objevit něco, co celý svět vyděsí tak, jako současná epidemie eboly v západní Africe. I když je to daleko od našich hranic, svět je globalizovaný, lidé cestují, nikdo netuší, kdy se tato zákeřná nemoc objeví i u nás.
Věřím, že se lékařské vědě podaří nalézt účinný lék, a hlavně, rychle se podaří tímto lékem zásobit oblasti, kde epidemie řádí. Přípravek, pomocí kterého byli vyléčení dva američtí zdravotníci prý došel a jeho výroba je velmi časově náročná - asi 6 měsíců. Nezbývá nám, než doufat, že se epidemie brzy zvládne.

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑