Umění žít, nenechat se pokořit - 1.

Marta Štablová 9. 11. 2014

Umět žít, nenechat se pokořit - 1.



Ne nadarmo se říká, že ten kdo neprožil, nikdy neuvěří. Jsou lidé, kteří mají nadmíru empatie, dar poslouchání, trpělivost a pokoru. Žel jsou to povětšině lidé, které potkaly životní rány jak duševní, tak tělesné. Ti, co se dovedou vyrovnat s handicapem, jsou šťastní, moudří lidé. Jak by bylo krásné, kdyby tomu bylo tak u lékařů, zdravotnického personálu, úředníků a lidí, kteří schvalují zákony. Převážně setkání s těmito lidmi při vzniku mého handicapu jsem měla a nadále mám. Často si připomínám ne zrovna hezké vzpomínky. Nejčastěji, když slyším o jednání a nelidském ponižování lidí v institucích. Těch, kde by měli mít soucítění k lidským osudům. „Štvanců“, kteří často, ne vlastním přičiněním, se dostali do situace handicapovaného člověka. Pohledem do očí člověka s oběmi očními protézami lékař sdělí, že oči jsou v pořádku. Tohle se stalo. Co si máte o takovém posudkovém lékaři myslet? Neměl ani snahu, přečíst si lékařskou zprávu očního lékaře. Ať promluvíte s kýmkoli, není snad rodiny, ve které by se s podobnou situací nesetkali. Tyto lidi velmi lituji, hlavně ty, kteří se neumí bránit.

V rodině jsme měli také případ mladého muže. Táty dvou dětí. Bránil by se. Ovšem vidina toho, co už zkusil, jej odrazovala. Nechtěl znovu prožívat ponižování. Nežádal ani o to, na co měl nárok. Bál se vždy jednání, kdy se má rozhodovat o kontrolním posuzování zdravotního stavu. Přestože od svých lékařů věděl, že jeho život je ohrožen sebemenším zraněním. Jediný člověk rozhodl v jeho neprospěch. Přestože lékařská zpráva zněla i pro laika výstražně a srozumitelně. Stalo se, že zemřel jednoho rána doma. Malá dcerka našla tatínka, mrtvého když se s ním šla rozloučit, než odcházela do školy. Zřejmě už nedošel za ní, jako vždy. Seděl bez známek života u dveří. Nebylo mu už pomoci.

Díky své profesi a také genům po předcích jsem se nečekaně brzy vyrovnala s handicapem. Nemíním se litovat a vzpomínat jen na křivdy. Mám dar řeči, nějaké vědomosti, které neustále doplňuji a jak o mně přátelé tvrdí, že dovedu zviklat davy. Nemyslím tím, že bychom stavěli barikády nebo stávkovali. V poklidu jsem si našla únik od svých trápení. Přitahuji lidi, kteří se v problémech topí. Je mně mnohokrát vytýkáno v dobrém, že se mám takových lidí zbavovat. Nedovedu to. Dělám jim „vrbu“, však mám na to papír. Měla jsem přezdívku od mládí, „advokát chudých,“ což mi připomněla nedávno má kolegyně, když jsem bojovala o své podřízené. Od pana primáře to byla pocta, že mi vybral tuto přezdívku. Jakoby mi dodal kuráž. Ve sporu jsem pokořila svou obhajobou i ústavního právníka. Proč platit, když si stačíme sami. Jiná má přítelkyně o mně tvrdí, že jsem apoštol. Nebráním se tomu. Hlavně proto, že dělám zoufalce opět šťastnými. Povyprávějí mi své „tragické story“, rozebereme problémy. Až se potrefený vypovídá, začne terapie. Pomalu a zodpovědně. Za pár dnů se někdy celé záležitosti i zasmějeme. Když se mi to podaří, jsem šťastná. Pak začne to správné uspokojení. Pokud jsou to nejbližší, kamarádky nebo sousedé, pak máme o zábavu postaráno. Jakmile je něco obzvlášť pikantního, dokonale se vyřádím. Sednu k počítači a dílo je hotovo. Humor v něm nechybí, nikoho nejmenuji. Člověk nikdy neví, kdy by mohl narazit. Smíchám žal i smích a zrovna tak to vypadá při čtení, když jim rozdám, co jsem napsala.

Je to vše o životě, nic vymyšleného. Najde se v tom každý. Kdo má problém nalezne i řešení. Když se obzvlášť zdařilo, poslala jsem do tisku. Tak jsem se stala dopisovatelkou. Samotné problémy druhých mne obohatily o další zkušenosti. Mužská prý silnější část lidstva se má na pozoru. Bojí se, že bych na ně něco práskla, zbabělci.

Aby to nevypadalo, že jen mentoruji a poslouchám. Padlým dušičkám pomáhám tím, že jim zvedám sebevědomí. Což je nejefektivnější manévr. Zpočátku jsem okouzlila ženské plémě. Začala jsem „šít na mír“ numerologii. Bylo to pro mne úplně nové poznání. Chytlo mě to, jako ty, co jsem jim kouzla jejich osobních čísel předala. Nakonec elaborátu jsem napsala adresná, přiléhavá přísloví a citáty, což mělo obzvlášť punc.

Marta Štablová

Foto 90

Diskutujte nad tématem tohoto článku

Příspěvky diskuse

Diskuzní formulář s foto

Nahrát soubory ke stažení



Partneři a sponzoři

Slezská diakonie Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR A - FORUM CS Age Management o.s. eBRÁNA

© 2017, ŠEDESÁTKA, o.p.s. – všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Webové stránky vytvořila eBRÁNA s.r.o. | Vytvořeno na CMS WebArchitect | SEO a internetový marketing

Nahoru ↑